Emile Griffith's Great 5: Když Fernandez usnul
Knokautový úspěch proti Jose Fernandezovi
Emil Griffith je skvělý boxer, který svou profesionální kariéru zahájil v 19 letech. V extrémně mladém věku jeho trenérka Jill Clancy viděla jeho výjimečný talent a vrhla ho do hlubokého konce, odkud se atletovi narozenému na Amerických Panenských ostrovech rychle podařilo dostat na povrch. Začátek jeho cesty byl více než slibný a Griffith od svých prvních zápasů ukázal, že je připraven ovládnout své soupeře a ukázat jim sílu své střely. Emil má za sebou řadu skvělých zápasů a v pětidílné sérii se ohlížíme za těmi nejlepšími z nich. Již jsme se podělili o úspěchy Bennyho Parretta, Nina Benvenutiho a Dicka Tigera, kteří jsou v našem žebříčku na prvním, druhém a třetím místě. Nyní se opět vrátíme k tragickému roku 1962, na jehož konci Griffith dosáhl jednoho ze svých vzácných úspěchů knockoutem po smrti Kida Parretta.
Mnoho fanoušků Emila a odborníků ve sportu je toho názoru, že kvůli smrti Pareta po vzájemném zápase se boxer už nikdy nemůže co nejvíce uvolnit a udeřit své soupeře vší silou, kterou má k dispozici. Proto jeho úspěchy nejsou tak přesvědčivé. Je to patrné z prvních zápasů po tragických událostech v březnu 1962. Griffithovi se však již v prosinci téhož roku podařilo porazit jednoho z nejlepších závodníků ve své kategorii Jorge Fernandeze.
Argentinec je uchazečem o tituly, které Emil drží. Jedná se o pásy World Boxing Association a World Boxing Council v kategorii welterweight. Zápas mezi nimi se odehrává v Convention Center v Las Vegas v Nevadě a neznamená obrovské intriky, ale spíše snadnou dominanci a úspěch bez velkého úsilí ze strany mistra světa. Alespoň prvotní očekávání je, že ve třetím zápase těchto dvou konkurentů bude jasným vítězem Griffith.
A to není daleko od pravdy. Od prvního kola bylo jasné, kdo je z těch dvou agresivnější a silnější, i když Fernandez byl o kilogram těžší než jeho soupeř. To nemá absolutně žádný dopad a je skutečný zázrak, že Argentinec po šestém kole v ringu nespadne. Až v sedmém díle se Griffithovi podařilo skolit svého nesmiřitelného soupeře a to se ukázalo jako zlomový okamžik zápasu.
Pokračuje ještě téměř dvě kola. V osmém se viditelně otřesený Fernandez snažil maximálně zariskovat a zasadit šampionovi osudnou ránu, ale vypadalo to, že Griffithova obrana v inkriminovanou noc také perfektně fungovala. V deváté části další těžká rána, kterou utrpěl adept o titul, znamená konec zápasu. Po úderu však Fernandez zůstal na nohou a rozhodčí zápasu dostal pět minut na zotavení a pokračování zápasu.
Nestalo se tak a na základě výsledků v kartách rozhodčích byl jednomyslným rozhodnutím vyhlášen vítězem Emil Griffith. Je zvláštní, že alespoň 3 kola byla udělena Argentinci, který stále dokázal zasadit dostatek zásahů do hlavy a těla svého soupeře. Technický knokaut rozhodčího Harryho Krause byl zaznamenán v první minutě a 34 sekundách devátého kola. Griffithovi se daří udržet si své světové tituly, a to s lehkostí. Je další otázkou, zda by se Fernandez nepokusil bojovat vážněji, kdyby boj probíhal všech 15 kol, ale je mnohem pravděpodobnější, že by boj skončil TKO v pozdější fázi.
Po boji lékař zodpovědný za stav argentinského vyzyvatele, Dr. Donald Romeo, řekl, že během 5minutové přestávky mu Fernandez řekl, že nemá absolutně žádnou sílu pokračovat v zápase a nenapadlo ho to zkoušet.
Emil Griffith má solidní úspěch proti jednomu z nejvážnějších uchazečů o tituly světové welterové váhy, aniž by ze sebe vydal vše a ukázal veškerou svou sílu. To jen ukazuje, že kariéra boxera z Amerických Panenských ostrovů mohla dopadnout úplně jinak a dalo by se o něm mluvit jako o jednom z největších všech dob.