Sezóna 1969 Formule 1: Bezpečnost, bezpečnost, bezpečnost!
Po sérii nehod ve formuli 1 v 60. letech vedení šampionátu konečně přijalo opatření, aby omezilo riziko pro jezdce. Sezóna 1969 byla první, ve které každá z tratí musela splňovat určité požadavky, pokud chtěla přijmout start ve světovém šampionátu. Jedna z klíčových změn se týká samotných tras, které se postupně začínají oplocovat nárazníky. Jejich prostřednictvím se minimalizuje hybnost z rychlosti a slouží jako ochrana diváků v případě nehody. S ohledem na incidenty posledních sezón jsou upraveny i požadavky na samotné vozy. Konstruktéři začali uvažovat ve směru větší aerodynamiky a zavedení čtyř hnacích kol, což v situaci na mokrém asfaltu umožňuje přesnější kontrolu nad vozem.
Na pozadí těchto změn pokračuje do další sezóny trojboj mezi Grahamem Hillem, Jackie Stewartem a Dennym Hulmem, který o titulu rozhodl doslova v posledním závodě kalendáře v roce 1968. Je naplánováno 11 závodů, které určují nového mistra světa ve formuli 1. Jackie Stewart, který zbývá jen krůček od úspěchu v minulosti, je bez opozice v 6 z nich. Obhajoba titulu Grahama Hilla nevyšla podle jeho očekávání a Brit zaznamenal jen 1 vítězství na Grand Prix Monaka, čímž se vyřadil ze sporu. Hill tedy skončil celkově 3. Na stupních vítězů si ale místo najde Jackie X. Jezdec Brabham-Ford ukázal sebevědomí a vyhrál bouřlivě vypjatou Velkou cenu Německa a Velkou cenu Kanady, což mu zajistilo 2. místo.
Mezi konstruktéry získal titul mistra světa Matra-Ford, který vystřídal konkurenci Brabham-Ford a Lotus-Ford.