Největší boxeři 60. let - ČÁST 2

Nejlepší boxeři všech dobjeléta minulého století - ČÁST 2

Pět nejlepších, kteří byli součástí zlaté éry tohoto sportu

V předchozím díle jsme potkali pět nejklasičtějších boxerů 60. let. Léta, kdy dominance určitých sportovců pomohla tomuto sportu rozšířit se po celém světě. Připomínáme, že v první desítce prozatím najdeme Boba Fostera, Luise Rodrigueze, Nina Benvenutiho, Dicka Tigera a Emila Griffitha. Ale kdo je podle nás první pětkou? To se dozvíme z dalších řádků.

Poslední vlak pro prvních pět chytí Fighting Harada. Japonec Masahiko Harada je naprosto dominantní v muší váze, ale má na kontě celkem 55 úspěchů v 62 zápasech nejen v ní, ale i v dalších dvou kategoriích v boxu. Závodník narozený v Tokiu byl rozhodně jedním z působivých jmen ve sportu v 60. letech. Porazit dvakrát Eddera Joffreyho se jen tak nestane a Harada to dokáže. Vyhrál titul v muší váze a na konci dekády málem vyhrál i titul pérové váhy. Většina výher Japonce je opravdu významná, a proto se zde umístil tak vysoko. Úspěchy nad Bernardem Carabajem, Pone Kingpeachem, Josem Medelem, Alanem Rudkinem a dvě výhry nad Joffreym jsou důkazem, že Harada je pravděpodobně nejlepší japonský boxer všech dob.

Sonny Liston, považovaný za neporazitelného až do souboje s Muhammadem Alim, zaujímá další, čtvrté místo v našem žebříčku. Je také prvním závodníkem v těžké váze. Boxer narozený v Arkansasu vyhrál titul mistra světa v těžké váze, když v prvním kole v roce 1962 vyřadil Floyda Pattersona. O rok později svůj úspěch zopakoval i v odvetě. "Velký medvěd", jak se mu přezdívalo, byl uchazečem o čest už od 60. let, ale Patterson mu odmítl dát šanci, což Listonovi umožnilo trénovat ještě tvrději. Liston nebyl v té době ve Spojených státech zdaleka nejoblíbenějším konkurentem, ale jeho úspěchy v ringu byly nevídané. 25. února 1964 měl podruhé obhajovat světový titul a 43 ze 46 dotázaných sportovních reportérů si myslelo, že vyhraje knockoutem proti Cassius Clay, který se později stal známým jako Muhammad Ali. Přesto Liston schůzku prohraje a s ní i svou čest. Neporazitelný je již poražen.

Třetí místo patří Carlosi Ortizovi. Přestože Ortiz nepatří k nejtalentovanějším boxerům, prestižní hodnocení si zaslouží především díky působivému počtu vítězství, mezi které patří vítězství nad Joem Browem, dvě nad Ismaelem Lagunou a Flash Ilord. Pět výher, které jsou dostatečně přesvědčivé, aby sem dal Ortize. Rodák z Portorika vyhrál 61 ze 70 zápasů. 30 z jeho vítězství bylo knockoutem, což je na boxera lehké a polotěžké váhy více než neuvěřitelné. Ortiz vyzývá Joea Browna k boji o titul mistra světa v době, kdy je Brown jedním z nejdominantnějších bojovníků v lehké váze, když za pět a půl roku obhájil titul 11. Styl obou byl identický, ale Ortizova brilantní technika zvítězila a po vybojovaném patnáctikolovém boji zvítězil.

Na úpatí vrcholu zůstává Eder Joffrey. Brazilský architekt, který je známější pro své úžasné dovednosti v boxerském ringu. Joffrey nasbíral 37 vítězství, než vyhrál světový titul v bantamové váze. Stalo se to v zápase proti Eloy Sanchez hraném v Los Angeles 18. listopadu 1960. O čtyři měsíce později následoval úspěch s technickým knockoutem v desátém kole nad Pierem Royem. Joffrey měl sedm úspěšných obhajob svého titulu, než propadl 17. května 1965 v japonské Nagoji bývalému šampiónovi bantamové váhy Fighting Harada. Pro Joffreyho to byla první prohra od olympijských her v roce 1956 v australském Melbourne. V roce 1966 následovala odveta s Haradou, kterou opět vyhráli Japonci a to donutilo Joffreyho ve 30 letech vzdát boxu. V 70. letech se Brazilec stal znovu mistrem světa.

Číslo jedna pro šedesátá léta je bezesporu Muhammad Ali. Cassius Clay se narodil v Louisville v Kentucky a je považován za jednoho z největších všech dob. Stylem, rychlostí a dominancí nad velkými jmény ve sportu se doposud žádný jiný boxer nevyrovnal. Ali vyhrál světový titul v těžké váze tím, že porazil Sonnyho Listona, přestože byl považován za outsidera. Téměř nepřekonatelný v 60. letech odmítl narukovat do armády Spojených států a téměř tři roky byl mimo profesionální ring. Léta, kdy byl považován za nejlepšího. Přesto snadné výhry nad Erniem Terrellem, Zorou Foleyovou, Clevelandem Williamsem, Henry Cupem, Georgem Chuvalem a Floydem Pattersonem z něj udělaly nejlepšího boxera 60. let.